Přeskočit na obsah

Son (akustika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Son (sone) je psychoakustická jednotka vyjadřující subjektivně vnímanou hlasitost zvuku. Jedná se (na rozdíl od decibelu) o lineární jednotku.
Jeden son je definován jako hlasitost tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině intenzity zvuku L(I) = 40 dB. Tam, kde se objeví jednotka dB, vždy se jedná o poměr veličin a hovoří se o "hladině" dané veličiny. Pro jiné frekvence se musí hodnota přepočítat v závislosti na frekvenční citlivosti lidského sluchu.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]
Situace a zdroj zvuku Akustický tlak p
pascal
Zvuková hladina Lp
dB re 20 µPa
Hlasitost
son
Hranice bolesti 100 Pa 134 dB ~ 676 son
Poškození sluchu při krátkodobém působení 20 Pa od 120 dB ~ 250 son
Proudové letadlo (vzdálené 100 m) 6,3 - 200 Pa 110 - 140 dB ~ 125 - 1024 son
Sbíječka (1 m) / diskotéka 2 Pa ~ 100 dB ~ 60 son
Poškození sluchu při dlouhodobém působení 0,63 Pa od 90 dB ~ 32 son
Silnice se silným provozem (10 m) 0,2 - 0,63 Pa 80 - 90 dB ~ 16 - 32 son
Osobní auto (10 m) 0,02 - 0,2 Pa 60 - 80 dB ~ 4 - 32 son
Televizor (1 m) - pokojová hlasitost 0,02 Pa cca 60 dB ~ 4 son
Nevzrušený rozhovor (1 m) 2×10−3 - 6,3×10−3 Pa 40 - 50 dB ~ 1 - 2 son
Velmi tichá místnost 2×10−4 - 6,3×10−4 Pa 20 - 30 dB ~ 0,15 - 0,4 son
Šum listí ve větru, klidný dech 6,3×10−5 Pa 10 dB ~ 0,02 son
Hranice slyšitelnosti při 2 kHz 2×10−5 Pa 0 dB 0 son

Další jednotkou subjektivní hlasitosti je fón. Vztah mezi nimi ukazuje následující tabulka.

son 1 2 4 8 16 32 64
fón 40 50 60 70 80 90 100

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovníkové heslo son ve Wikislovníku